Mentální pyramida je souslednost mentálních operací, které sportovec musí učinit ještě před tím, než provede patřičný pohybový úkon či sérii pohybů nutných pro reálný sportovní výkon. Kvalita provedení těchto pohybů je mj. tedy důsledkem řady mentálních operací. Každý sportovec má svoji přirozenou mentální pyramidu, ve které je třeba hledat příčiny jeho úspěchů a selhávání.
Čím je daná přirozenost/nepřirozenost mentální pyramidy z hlediska tvorby sportovní výkonnosti? Vrozenými a získanými vlastnostmi osobnosti, včetně všech zvládnutých/nezvládnutých životních a sportovních zátěžových situací.
Jednotlivá patra (prvky, subsystémy) mentální pyramidy mají z hlediska sportovní výkonnosti různý dlouhodobý i aktualizovaný význam. Podílejí se na učení technice (psychomotorice), taktice (intelektové přípravě), kondici i způsobů psychologické přípravy. Vedle statických strukturálních osobnostních složek hrají významnou roli jak stávající úroveň psychické odolnosti, tak i stav řízení aktuálních psychických stavů. Osobnostní vývojový aspekt je důležitý jak biodromálně (kam osobnost sportovce celoživotně směřuje) tak i z hlediska celkové zralosti osobnosti (na jakém mylníku cesty se právě nachází).
Cest ke zvládání pohybových úkonů je mnoho a jsou dané jak jejich objektivní sousledností (provázaností) v konkrétní sportovní činnosti, tak i subjektivním „řetězcem“ operací, které si daný sportovec osvojuje. Pohybové nároky sportovní činnosti vytváří tlak na mentální zvládání časového prostoru před těmito pohyby i v jejich průběhu či po jejich ukončení. Proto pojmenování patřičného kontrolního momentu (checkpoint) mentální pyramidy z hlediska výkonnostního posunu (cesty) je alfa a omega plánování. Mentální pyramida sportovce má tak pro každého jiný subjektivní význam, i když objse ektivní nároky na pohyby nemění.
Trenér tak musí znát silné a slabé subsystémy (prvky) mentální pyramidální výkonu sportovce a podle nich určovat důležitost jejich „tréninku“. Správné určení „checkpoints“ je nejdůležitějším momentem tréninkových plánů a následně výkonnostního posunu sportovce ve všech oblastech přípravy. Jestliže např. selhává tenista v zápase, přestává mu jít forhend z čáry pro podání, příčinou mohou být jak negativní emoce, tak i nesprávně psychomotoricky vystavěný timing úderu (zúžený prostor zásahu míče), který je náchylný i k minimální změně psychologických podmínek zápasu. Co je tedy v tomto případě hlavním checkpointem? Pravděpodobně rozšíření času a prostoru zásahu míče. Negativní emoce jsou druhotné, byť také důležité. Ale timing úderu má větší váhu.
PROČ SE SPORTOVCŮM VÝKONNOST „BORTÍ“?
Nemají robustně vystavěnou některou mentální pyramidu sportovní činnosti! Změna podmínek sportovního výkonu v jakémkoli detailu vytváří jiné nároky na systém mentální pyramidy funkční pro tuto výkonovou situaci. Kvalita sportovního výkonu je tedy vždy podmíněna pyramidálními mentálními systémy. Vyplývá to z rozboru dílčích procesů sportovního výkonu v každé disciplíně a z rozboru cest výkonnostního růstu, stagnace či selhávání sportovce.
JAK SE POZNAJÍ CHYBY V MENTÁLNÍCH PYRAMIDÁCH?
V sériích kvalitativně odlišných sportovních výkonů v průběhu roku. Ve zvládání/selhávání sportovce při vysoce zátěžových kumulovaných soutěžních výkonů. V kruciálních změnách techniky pohybu (nesprávného) bez dostatku přiměřeného času na změnu.
NEJVĚTŠÍ REZERVY SPORTOVCŮ A TRENÉRŮ JSOU:
V šablonovitých demotivujících trénincích nerespektujících osobnost sportovce. Ve lpění na vysoce kvalitních výsledcích v průběhu celé sezóny. V nerespektování dynamiky rozvoje osobnosti sportovce a jeho schopnostem učení se. V nezvládání řízení aktuálního psychického stavu. V chápání podstaty soutěžního výkonu a tréninkového procesu. V chápání dynamiky procesů sportovního výkonu (de facto checkpoints mentální pyramidy). Ve stavbě mentálních pyramid sportovního výkonu v soutěži i v tréninku. V chybějící sebereflexi a sebeučení sportovců. V nesystematicky (necíleně, nevyváženě) řízeném tréninkovém procesu. V pochopení a uchopení trenérských pokynů.
Holistický přístup je v přípravě sportovce v současnosti nezbytný. Cesty využívání maximálního potenciálu sportovce leží v integrované sportovní přípravě, jíž podkladem je psychomotorické učení. To zasahuje do techniky pohybů, taktiky sportovního výkonu, kondiční převahy a psychického nadhledu sportovce.
Rozdíly v mentálních pyramidách a tím v kvalitě sportovní výkonnosti dělají rozdíly mezi sportovci. Mentální pyramidy se utvářejí jak v tréninkovém procesu, tak i v soutěžích. V reálném sportovním výkonu je třeba hledat hlavní podíl na pojmenování individuálně zaměřených „checkpoints“ mentálních pyramid sportovce. Podíl výkonu psychiky v soutěži pro následné plánování výkonnostního růstu sportovce má tedy vyšší prioritu než hodnocení tréninkových procesů.