Mentální příprava tenisty: Regulace motivačních trsů

Způsob a důvod, jakým se hráč dostal k tenisu

Příklad 1. Při psychologicky vedeném rozhovoru na otázku "Proč hrajete právě tenis?" hráči odpovídají, že jej k němu přivedli jejich rodiče. Z dalšího dotazování vyplývá, že dítě má i jiné zájmy, které však již rodiče nepodporují. Přesto tyto další činnosti dítě dále dělá.

Psychologický rozbor: Způsob i důvod, pro který dítě hraje právě tenis je velmi podstatný pro všechna následující věková období. Je přirozené, když rodiče dávají dítěti kladný příklad pro hraní tenisu. Je zapotřebí, a to relativně od nejútlejšího věku, seznamovat dítě s činnostmi souvisejícími s tenisem. Správný postup rodičů má vycházet jednak z motivace dítěte pro pohybové činnosti, a dále z jeho celkových předpokladů.

Pro dítě je velmi důležité vidět určitý vzor (idol), který by působil jako kladný příklad a se kterým by se dítě mohlo ztotožnit. V televizi má dítě možnost velmi často vidět a ztotožňovat se s hrdiny různých pohádek, seriálů či akčních filmů. V těchto dimenzích je zapotřebí pro dítě hledat tenisový vzor. Rodiče, i když jsou či byli vynikajícími tenisty, obvykle nejsou pro dítě dostatečným vzorem, protože k němu mají i jiné vztahy (emocionální, hodnotící, trestající, atd.) a dítě je vnímá se všemi jejich přednostmi i nedostatky. U vzoru mimo rodinu chybí právě tato kategorie vztahů, čímž dítě má snadnější pozici pro přijetí určitého konkrétního hráče jako svého vzoru. Rodiče by měli umět střízlivě zaujmout stanovisko ke vzoru, které si dítě vybírá a pomoci mu naučit se hodnotit hráče nejen po herní stránce, ale i z hlediska jeho osobnosti jako celku.

Příklad 2. V dorosteneckém věku řada perspektivních hráčů odchází z tenisu vůbec a nemají zájem dále pokračovat ani rekreačně.

Psychologický rozbor: Tento jev zřejmě nastává z těchto možných důvodů:

a) vnější motivace (rodiče, kamarádi apod.) pro hraní tenisu byla rozhodující, ale nebyla přeměněna v motivaci vnitřní (potřebu hrát tenis)

b) hráč je psychicky tenisem unaven (tenisový věk)

c) hráč objevuje sám v sobě předpoklady i pro jiné činnosti (např. kulturní) a tenis začíná chápat jako jednu z možných alternativ života ve které právě teď nechce pokračovat

d) navazování nových přátelských vztahů; zde často závisí na partnerovi, jaké zájmy preferuje a zda bude hráče z důvodu tenisu oceňovat či ne

e) nástup do pracovního prostředí nebo další studium (VŠ).

Příčin tedy může být mnoho. Rodiče i trenéři mohou ovlivňovat hráče jen do určité míry, a to v předškolním a především v mladším školním věku. Vliv rodiny v období puberty se většinou výrazně zmenšuje a zvýrazňuje se vliv vrstevníků. V dospívání se jedinec osamostatňuje a bývá čím dále méně ovlivnitelný svým okolím. Stává se osobnostně vyhraněnější. Hráč v průběhu hraní tenisu potřebuje "svůj čas" na vlastní celkový rozvoj a rodiče by měli mu tuto šanci dát. Tím nejen má čas na celkovou regeneraci organismu, ale i na duševní relaxaci. To mu pak umožňuje dlouhodoběji se těšit na tenis a přináší mu to i vnitřní uspokojení.

Metoda: Idol

Tato metoda se týká překročení vlastních technických, taktických, kondičních a psychických vlastností. Spočívá v realizaci těchto kroků: vyhledáním tenisového vzoru, který by představoval vlastnosti, jež byste rádi sami měli; ztotožněním se s tímto idolem (jeho vlastnostmi); vašim reálným jednáním (chováním) tak, jako kdybyste tyto vlastnosti již měli; příležitostným nepravidelným využitím této metody v tréninku.

Udržení dlouhodobé motivace pro trénink a pro utkání

Příklad 3: Tenisová léta (počet let, po které hráč hraje tenis; počet odehraných utkání; úspěchy vs neúspěchy atd.) mohou měnit hráčovu motivační strukturu, což se projevuje v jeho přístupu k tréninku i k utkání.

Psychologický rozbor: Každá činnost může člověka jednak rozvíjet, jednak jej svou stereotypností značně unavovat. Počáteční motivace pro trénink i pro utkání je obvykle snadnější, ale její udržení složitější. Trenér má v tréninku možnost navozovat neustále nové podněty (různé tréninkové činnosti), a tím se vyvaruje jeho stereotypie. Jednotlivá utkání mohou být od sebe tak časově vzdálená, že hráč nechápe důvod, proč se v jednotlivých tréninkových jednotkách má na toto utkání připravovat, nebo naopak následuje jedno utkání za druhým a hráče již nebaví utkání hrát. Proto by měl trenér plánovat podíl a řazení tréninkových jednotek a utkání.

Metoda: Plánování úspěchu

Tato metoda se týká vyjasňování vlastní sportovní perspektivy, stanovení realistických cílů a sebeovládání. Spočívá v realizaci těchto kroků:

uvolněte se a představte si sportovní cíle, které chcete v budoucnosti dosáhnout

stanovte si časovou hranici (několik let), až kam vaše reálné cíle sahají

rozdělte si vámi vymezený čas na několik pásem a napište na papír do nich cíl, kterého chcete dosáhnout

vytvořte si systém na kontrolu stanovených cílů

čas, které k tomu potřebujete závisí na počtu a pravidelnosti opakování, ale neměl by překročit 10 minut.

Metoda: Pocit vítězství

Tato metoda se týká utváření pocitu vítězství. Spočívá v realizaci těchto kroků:

ve vnitřním klidu si snažte vybavit některá ze svých vítězství

zkuste si vybavit i citový prožitek, který doprovázel váš úspěch

představte si vám vyrovnaného soupeře, kterého byste chtěli porazit a zkuste si vsugerovat pocit vítězství právě nad ním

aplikujte pravidelně tuto metodu bezprostředně před rozcvičením na utkání.

Metoda: Sebeposilování

Tato metoda se týká zvýšení sebedůvěry. Spočívá v těchto krocích:

uvolněte se a představujte si optimální průběh nadcházející soutěže

hodnoťte to, co jste sami úspěšně vykonali a pochvalte sami sebe

metodu používejte jednak pravidelně před rozcvičením na utkání (asi 10 minut), dále v průběhu utkání (krátké okamžiky) mezi jednotlivými body či hrami (games).

Posilování vůle

Tato metoda se týká rozvoje volních vlastností, utváření rozhodovací schopnosti a podpory většího hráčského riskování. Spočívá v realizaci těchto kroků:

v tréninku navoďte takové herní situace a stanovte konkrétní podmínky, které máte dodržet za všech tréninkových podmínek (např. i nezávisle na tom, jestli vás tato činnost ještě uspokojuje či nikoli

využívejte tuto metodu jednou týdně v části tréninkové jednotky.

Vidina úspěchu

Tato metoda se týká posílení sebedůvěry, změny motivace, zvýšení cílevědomosti. Spočívá v realizaci těchto kroků:

snažte si vybavit předcházející úspěchy

představujte si možný nastávající úspěch ve všech jeho detailech: jásot, potlesk, gratulace, autogramy, prémie za výhru, medaile apod. včetně vnitřního příjemného pocitu z vítězství

tyto představy aplikujte několik minut, bezprostředně před rozcvičením, vždy ve stejnou dobu.

Symbolické cedulky

Tato metoda se týká motivace, sugerování schopností, vlastností a zpevňování postojů. Spočívá v realizaci těchto kroků:

uvědomujte si, jakou vlastnost (např. sebedůvěru, vůli, vytrvalost) potřebujete pro nadcházející tréninkovou či soutěžní činnost

až naleznete tyto vlastnosti, napište je jedním slovem na kartičky nebo lístky

tyto symbolické cedulky rozmístěte v místnostech, ve kterých se běžně zdržujete

aplikujte příležitostně po dobu několika dnů až dva týdny před soutěží a to tak dlouho, dokud upoutávají vaši pozornost.

Musíme si uvědomit, že každá použitá metoda je funkční pouze pro určitého hráče v konkrétním období. Po ztrátě jejího vlivu nebo ještě předtím, by měl hráč buď metodu změnit či nalézt novou. Uvedené metody se týkají utváření dlouhodoběji působících motivů. Trenér by měl tyto metody permanentně sledovat a snažit se ovlivňovat hráče jak z hlediska jejich výběru, tak i z hlediska jejich včasné obměny. Na druhé straně si je však zapotřebí uvědomit, že hráčská motivace tvoří pouze část jeho osobnosti. Znalost schopností, temperamentu, charakteru a emocí jsou, jak pro hraní tenisu, tak i pro výkonnost tenisty stejně tak důležité, jako motivace.

Utváření výkonové motivace pro trénink a pro utkání

Příklad 4: Hráč hraje technicky výborně, ale chybí mu motivace pro dosažení určité úrovně výkonu.

Psychologický rozbor: Hrát tenis ještě nemusí pro hráče znamenat potřebu v něm něco dokázat. Výkonová motivace se utváří již v dětství a to prostřednictvím různých činností, ve kterých se objevuje prvek soutěživosti. Převážně na rodičích závisí, jaké podmínky pro soutěžení dítěti vytvoří. Výkonová motivace pro trénink a pro utkání může být u konkrétního hráče diametrálně odlišná. V její úrovni mohou nastat tyto alternativy:

Mentální příprava sportovců

Je zapotřebí vnímat již zmíněný nepoměr účasti psychiky v tréninku (10 - 20%) a v utkání (40 - 60%).

Interpretovat úroveň výkonové motivace a realizovaného výkonu můžeme takto:

ad 1. Hlavní hráčovo zaměření je tréninkové, kde se optimálně realizují jeho osobnostní vlastnosti. Utkání může pro něj znamenat nutné zlo. Může mít i strach ze selhání, což se projevuje ve výkonu v utkání.

ad 2. Zde došlo k optimalizaci utváření výkonové motivace což se zřejmě projeví v celkově vyšší efektivitě tréninkového procesu.

ad 3. V tomto případě se jedná o hráče, který nemá výkonovou motivaci vůbec rozvinutou a je zapotřebí hledat hlubší příčiny tohoto stavu (rodina, škola, přátelé, životní filozofie apod.).

ad 4. Hlavní hráčovou potřebou je reálná soutěž, ve které plně aktualizuje svoje předpoklady. Trénink jej příliš nezatěžuje. Pravděpodobně se u tohoto hráče bude projevovat menší nárůst výkonových ukazatelů než u hráčů s ním srovnatelných.

Metoda: Video

Tato metoda se týká motivace a relaxace před utkáním. Spočívá v realizaci těchto kroků:

v zatemněné, ničím nerušené místnosti si prohlédněte film, ve kterém jsou představována napínavá tenisová utkání vrcholné úrovně (Borg, McEnroe, Connors, Becker, Edberg, Lendl, Agassi, Sampras, Navrátilová, Selešová, Grafová, Hingisová, utkání z Davis Cupů, Fed Cupů apod.)

metodu aplikujte v poklidné části dne po dobu 15 - 30 minut; - opakujte jedenkrát pro každou soutěž.

Metoda: Trénink s hudbou

Tato metoda se týká stupňování tréninkové motivace, zvyšování pozornosti a optimalizace výkonnosti. Spočívá v realizaci těchto kroků:

při kondičním tréninku poslouchejte středně hlasitou hudbu

doporučuje se hudba ve 4/4 taktu

aplikujte nezávisle na době tréninku jedenkrát týdně.

Navození a řízení aktuální výkonové motivace před tréninkem a utkáním nebo v jejich průběhu

Příklad 5: Někteří hráči se před utkáním nezamýšlejí nad tím, čeho chtějí v utkání dosáhnout (příliš nízká úroveň motivace) nebo naopak moc chtějí utkání vyhrát (příliš vysoká úroveň motivace). Oba tyto případy jsou pro následný výkon nevýhodné a velmi pravděpodobně jej zhorší.

Psychologický rozbor: Optimální úroveň aktuální výkonové motivace se má pohybovat v mírném nadprůměru. Její ovlivňování souvisí se sebekontrolou jedince. Hráči, kteří nesystematicky přemýšlejí o motivech budoucího utkání, fakticky tyto motivy neřídí (neovlivňují, nemění) a cíle (taktika utkání), které s motivy úzce souvisejí ponechávají spíše na náhodě nebo je formulují se zpožděním. Tím se obvykle výrazně zhoršuje výkon hráče na začátku utkání, což se pak může negativně projevit na jeho celkovém výkonu.

Příklad 6: V průběhu utkání kolísá hráčova výkonová motivace od nechuti vůbec hrát až po obrovskou snahu utkání vyhrát.

Psychologický rozbor: Toto kolísání může mít řadu příčin. Buď již vyplývá ze špatné přípravy hráče na utkání nebo souvisí se špatnou adaptací hráče na utkání. Může se i týkat nedostatečné relaxace hráče mezi jednotlivými body či hrami (games). Obvykle hlavní příčinou bývá nezařazování motivačních cvičení do tréninkového procesu.

Metoda: Řízení aktuálních psychických stavů

Tato metoda se týká řízení aktuální výkonové motivace, kontroly emocí a ovlivňování úrovně aktivační hladiny. Spočívá v realizaci těchto kroků:

snažte si několik hodin (dnů) před utkáním uvědomit, jakých cílů v něm chcete dosáhnout

analyzujte přednosti a nedostatky soupeře po stránce technicko-taktické, kondiční a psychické

analyzujte svoje vlastní přednosti a nedostatky po stránce technicko-taktické, kondiční a psychické

celkově porovnejte svoje a soupeřovy možnosti a stanovte si zvlášť taktiku na začátek utkání

připravte si různé taktické varianty, a to jak v případě úspěšného, tak i neúspěšného průběhu utkání

snažte si uvědomovat příjemné zážitky, které jsou spojeny s vašimi předcházejícími úspěchy (konkrétní části utkání)

u nepříjemných zážitků, které se samovolně objeví ve vašem vědomí, se je pokuste rozumově zdůvodnit

všechna tato duševní cvičení je výhodné provádět současně s lehkým cvičením tělesným, v klidném, nerušeném prostředí

tato cvičení nejsou přesně časově omezena mohou trvat při častějším opakování pouze několik minut nebo při menší frekvenci několik desítek minut.

Motivace sociální

Příklad 7: Hráč odmítá hrát týmovou soutěž (Davis Cup, Fed Cup) nebo preferuje turnaje.

Psychologický rozbor: Hráč se může se např. domnívat, že jej tato soutěž připravuje o výkonnostní růst, případně finanční obnos. Příčinou mohou být i vztahy mezi jednotlivými hráči týmu nebo vztahy mezi hráčem a kapitánem týmu nebo vztahy mezi hráčem a tenisovým svazem. Částečně může být tento hráčův postoj ovlivněn typem temperamentu. Extraverti spíše inklinují k týmovým soutěžím, zatímco introverti spíše k soutěžím individuálním. Čím je tenista starší, tím více se zmenšuje pól extraverze (potřeba týmové soudržnosti) a spíše inklinuje k introverzi (potřeba individuálních soutěží).

Metoda: Rozhovor trenéra s hráčem (s celým týmem)

Tato metoda se týká rozboru hráčových sociálních potřeb a zjišťování meziosobních vztahů. Spočívá v realizaci těchto kroků:

v motivační části rozhovoru (počáteční) se trenér má snažit o to, aby vzbudil zájem hráče o sdělení svých názorů a postojů

zjištění vztahů sympatie, antipatie a neutrality vzhledem k dalším hráčům je další důležitou součástí rozhovoru

trenér by měl mít svobodnou volbu při sestavování optimálního týmu

hráč by měl mít svobodnou volbu při včleňování se do týmu i při jeho opouštění (propustnost týmu)

rozhovor trenéra s hráči či mezi hráči navzájem by měl být trvalou metodou při utváření týmu a při vysvětlování všech důležitých momentů s ním souvisejících