Během spolupráce s Davidem byla Caroline dlouho zraněná, ale i tak jí český kouč fakticky pomohl ke změně techniky, což se následně projevilo ve všech herních činnostech. Kotyzova práce je na jejím projevu hmatatelná nejen ve výsledcích, je možné ji pozorovat i opticky. Dokázal zásadně změnit její forhend, při kterém velmi chybovala. Od »staticky starého« ho upravil do »dynamicky moderního«, použitelného ve všech zónách dvorce. V současnosti může Wozniacká forhend hrát i ukončovat odkudkoli kamkoli, zatímco předtím měla výrazné limity. Efekt se projevil rychle: na konci roku se Caroline dostala do finále US Open a vyhrála turnaje v Tokiu a v Hongkongu.
V čem vlastně spočíval problém Wozniacké a proč došlo k této změně? Prostřednictvím analytického nástroje Break2Win rozebereme nejprve statistiky jejích forhendových úderů. To abychom mohli snáze posoudit, proč musí i špičkový hráč v některých případech sáhnout do techniky, aby se mohl výkonnostně posunout.
Expertní analýzu dat prezentujeme pouze ve zkrácené podobě. Nechceme nikomu předávat know-how, jak proti Caroline hrát. Proto využíváme k prezentaci zápasy, jejichž analýza sloužila k pochopení předností a slabin hráčky a následně k cílenému výkonnostnímu posunu. Analýza zápasových dat byla provedena ze čtyř zápasů, celkem bylo vyhodnoceno 602 bodů.
Prvním signálem výkonnostní slabiny byla velmi nízká produktivita. Její příčiny mohou být různé. Úspěšnost 51 % (standard), produktivita 15 % (nízká), chybovost 56 % (standard). Obvykle nějaká zásadní příčina; může být jak v oblasti techniky, tak i taktiky, kondice či psychiky.
Druhým hmatatelným signálem jsou vlastní chybná rozhodnutí při ukončování bodů. Wozniacká provedla 224 rozhodnutí, ale z toho pouze 59 úspěšně. Body získávala tím, že nerozhodovala. Z 378 bodů, které neukončila, získala 249. Potenciální příčiny chybných rozhodnutí: hráčce chybí psychická energie, nevidí správně moment, kdy je dobré ukončovat, nevnímá druhou polovinu dvorce, chybí i technická zbraň.Třetím signálem jsou sestupné výkonnostní křivky zápasů, které ukazují podíl její aktivity při ukončování. Příčiny mohou být technické, taktické, kondiční či psychické nebo různě kombinované. V uvedených analýzách se ukázalo, že jedním ze zásadních problémů, které se projevují i v psychické oblasti, je nezvládnutá optimální technika forhendu, a to především z forhendové strany dvorce od základní čáry.
Čtvrtým signálem je příliš nízká aktivita při ukončování bodů, fluktuující psychické parametry a nízká zónová pestrost. Toto je možné vidět na Hexagonu. Jsou-li sledované parametry blízko obvodu Hexagonu, jsou na optimální úrovni a ukazují silné stránky hráče.
POČET ÚDERŮ VE SPOJENÍ S PODÁNÍM
Od 3. úderu ze hry včetně podání vysoce klesá produktivita Wozniacké (0-17 %).
Příčina je psycho-taktická, pravděpodobně souvisí i s neprováděním 1. a 4. fáze pohybu nohou před úderem soupeře a po vlastním úderu. Toto byla i příčina chyb z forhendu od základní čáry.Pokud hráč tzv. mentálně »nedodělá« úder včetně přesunu do nové taktické zóny například po podání, tentýž problém se může objevit i u ostatních úderů. V případě Caroline je to markantní. Dokonce se to týká bekhendu při variantě hry kříž-kříž, kdy se výrazně zvyšuje chybovost.
HRA PŘI PŘÍJMU Úspěšnost 43 % (nízká), produktivita 9 % (nízká), chybovost 58 % (standard).Souvisí s anticipací podání soupeře, aktuálním psychickým stavem a koncentrací pozornosti. Z hlediska lokomoce s 1. fází pohybu nohou a 4. fází = dynamické pokrývání další taktické zóny.
PŘÍJEM ZPRAVA, ZLEVA
➔ Příjem 1. podání Zprava: úspěšnost 24 % (nízká), produktivita 8 % (nízká), chybovost 63 % (vysoká).Zleva: úspěšnost 40 % (standard), produktivita 9 % (nízká), chybovost 32 % (vysoká).
Vysoký nepoměr úspěšnosti zprava i zleva ukazuje na chybu. Buď na špatné postavení nohou (těla), chybnou pozici rakety před úderem vzhledem k místu, odkud podává soupeř, chybně vybranou zónu přesunu po returnu nebo na obavu z nekryté levé části dvorce (bekhendová strana) po returnu. Když se zmnožuje počet typů úderů, ve kterých se projevuje chybovost, pak problém není v maličkosti, ale v něčem zásadním. Tzn. v chybné přípravě na úder – pozici hlavy, těla, nohou, celkovém postoji, pozici rakety před tělem, a to i výškově, a tak, aby hráč měl stejný čas hrát jakýkoli úder.
Soupeřky jí podávají 1. podání většinou na forhend, kde je kriticky nízko produktivní a vysoce chybuje. Určitě technická chyba. Souvisí i s variabilitou podávající a anticipací returnující.➔ Příjem 2. podání Zprava: úspěšnost 65 % (vysoká), produktivita 20 % (vysoká), chybovost 57 % (standard). Zleva: úspěšnost 28 % (nízká), produktivita 6 % (nízká), chybovost 100 % (obrovská). Dramatický rozdíl zprava a zleva. 100% chybná technika forhendu = přípravná fáze. Zprava se dá míč do dvorce dobře zahrát i při technické chybě nohou, držení, nápřahu, timingu, kdežto zleva dvorce nikoli. Return je úder, kdy má míč po podání jiné fyzikální vlastnosti než míč ze hry. Jde o atypický úder, ve kterém se markantně projeví základní chyby »základního forhendového úderu ze hry«. Mění se především neznalost času a umístění míče ze strany podávajícího, timing returnu, nedostatek času pro taktické nápady. ➔ Technika Forhend: úspěšnost 45 % (standard), produktivita 11 % (nízká), chybovost 61 % (vysoká). Analýzy forhendu ukázaly, že pokud soupeřky hrají na její forhendovou stranu dvorce, Caroline má kombinace přípravných a procesních chyb – 1. až 4. fáze pohybu nohou, lokomoční timing i timing úderu, kinestetické vnímání obou paží, pozice hlavy těla, těžiště těla před úderem. Jakmile se Caroline s těmito problémy vyrovnala, projevilo se to v její kvalitní hře. Proces změny trval zhruba šest měsíců a vypadá to, že se plně podařil.