Psychologická příprava tenisty

ilustrační obrázek

Soutěžní výkon tenisty je sycen zhruba 40 - 60% psychicky, tzn. že podíl psychiky na výkonu je čtyřiceti až šedesátiprocentní. Zbytek procent se tedy týká technicko - taktické a kondiční (tělesné) přípravy. V tréninku je podíl psychiky procentuálně nižší - 10 - 20 %. Už tyto informace dávají jasný signál o důležitosti psychologické přípravy tenistů.

Psychologická příprava tenistů se uskutečňuje prostřednictvím tréninku, v procesech učení psychomotorického, intelektového, sociálního, dále i soutěžením, herními činnostmi, atd. Cílem psychologické přípravy je zvýšit základní i specifickou zkušenost a psychickou odolnost hráče, které jsou důležité pro maximální realizaci jeho potenciální kapacity v reálném tenisovém utkání. Psychologická příprava se považuje za souhrn principů, metod i prostředků, které přímo či zprostředkovaně ovlivňují psychické složky sportovní výkonnosti i jednotlivé dílčí i celkové výkony.

Psychologickou přípravu můžeme rozdělit na krátkodobou, vztahující se ke konkrétnímu utkání, a na dlouhodobou, týkající se běžných tréninkových cyklů i všech jejich didakticko - metodických postupů. K principům psychologické přípravy tenisty řadíme: 

a) regulaci sítě motivačních trsů

b) nácvik standardních situací a modelování

c) stupňování a obměňování zátěží

d) regulaci aktuálních psychických stavů

e) intelektovou přípravu

f) výcvik sociálních dovedností

g) mentální trénink 

a) Regulace sítě motivačních trsů 

Příklad 1: Při psychologickém testování dvanácti tenistů v mladším školním věku našich bývalých předních tenisových hráčů a činovníků vyšlo najevo, že důvod, proč hrají právě tenis, nevychází z jejich vnitřní potřeby, ale že převážně jej hrají proto, že jej k němu přivedli jejich rodiče. 

Příklad 2: Hráč odmítá hrát týmovou soutěž (Davis Cup), protože se domnívá, že jej tato soutěž připravuje o výkonnostní růst, případně finanční obnos. 

Příklad 3: V dorosteneckém věku řada vynikajících hráčů odchází z tenisu vůbec a nemají zájem dále pokračovat ani rekreačně. 

Příklad 4: Hráč hraje technicky výborně, ale chybí mu motivace pro dosažení určitého výkonu. 

Příklad 5: Tenisová léta (počet let, po které hráč hraje tenis, případně počet odehraných utkání, úspěchy vs neúspěchy) mění hráčovu motivační strukturu, což se projevuje v jeho přístupu k tréninku i k utkání.

Tyto a celá řada dalších příkladů se dlouhodobě týkají regulace sítě motivačních trsů, které by měl trenér permanetně sledovat a snažit se ovlivňovat. Motivační struktura sportovce představuje komplex jeho sportovních motivací. Dá se nepřímo regulovat pomocí referenčních skupin např. rodina, přátelé, škola, sportovní družstvo, atd.). Přímé působení zasahuje do oblasti intelektové, morální a volní. Intelektová příprava pomáhá rozvíjet vysoké poznávací funkce a zapojit je do hry - v tréninku a zejména v utkání. Vede hráče k vytvoření samostatných postojů, světového názoru i životní filozofie. Jádrem je přitom hráčova motivace pro tenis i motivace výkonová. Morální příprava působí na charakterové vlastnosti člověka. Cílem morální přípravy je, aby etické normy a hodnoty sportovců byly v souladu s normami a hodnotami společensky uznávanými. Volní příprava působí na rozvoj aktivních a pasivních volních procesů, které hráče učí vyvíjet odpovídající volní úsilí k překonávání překážek, včetně vlastní úrovně výkonu, k dosažení stanoveného cíle. 


b) Nácvik standardních situací a modelování 

Příklad 1: Sluníčko dopoledne oslňuje hráče na jedné straně dvorce a odpoledne na straně druhé. 

Příklad 2: Utkání se bude hrát v rovníkovém pásmu. 

Příklad 3: Při utkání je přítomen jako divák další potenciální soupeř. 

Příklad 4: Soupeři nejsou na stejné kvalitativní úrovni a výkonnostně se velmi odlišují. 

Příklad 5: Povrch dvorce je travnatý. Příklad 6: TIE - BREAK hráč obvykle snadno prohrává. 

Tyto a celá řada dalších příkladů se dlouhodobě týkají nácviku standardních situací a modelování a trenér by je měl s hráčem permanetně procvičovat. Záměrem modelovaného tréninku je vytvoření dostatečného množství herních vzorců, účinných jednání v průběhu utkání. Modelovaným tréninkem imitujeme, pokud lze, psychologické, fyziologické, sociální, fyzikální, klimatické i herní podmínky soutěží - obecně i specificky. V tenise existuje celá řada variant relativně standardních podmínek soutěží. Mezi fyzikální podmínky utkání patří např. dvorec včetně jeho okolí, jeho barva či druh a barva míčů apod. Mezi klimatické podmínky patří teplota vzduchu, vlhkost, směr působení větru atd. Sociální podmínky utkání tvoří počet diváků, přítomnost rodiny, trenéra, spoluhráčů apod. Do psychologických podmínek utkání řadíme vyrovnanost soupeřů, stav utkání, kolo či typ soutěže, ve kterých utkání probíhá atd. Mezi herní podmínky utkání patří standardní herní situace jako podání - ritern, podání - ritern - volej, podání - ritern - volej - prohoz, údery se změnou směru letu míče či beze změny, údery se stejnou rotací od soupeře i od hráče, s rozdílnou rotací, rychlostí, výškou, délkou atd. Do fyziologických podmínek zařazujeme fyziologickou náročnost utkání.


c) Stupňování a obměňování zátěží 

Příklad 1: Hráč podává vynikající výkon ve standardních podmínkách v prvním utkání, ale v dalším utkání se jeho výkon rapidně zhoršuje. 

Příklad 2: Při změně standardních podmínek utkání hráč není připraven se na ně adekvátně adaptovat či adjustovat a úroveň jeho výkonu je velmi nízká. 

Stupňování má zvyšovat specifickou psychofyzickou odolnost hráče, a to přiměřeně k jeho dosažené dispoziční struktuře. Obměňování zátěží fyzických a psychických utváří u jedince různé typy psychofyzické odolnosti a odstraňuje emočně monotónost dřiny.


d) Regulace aktuálních psychických stavů 

Příklad 1: V některých bodech ve hrách (games) se hráč není schopen koncentrovat a dělá řadu nevynucených chyb. 

Příklad 2: Soupeř je příliš slabý a hráč dělá v průměru velké množství nevynucených chyb (vysoká chybovost). 

Příklad 3: Hráč neměl "svůj" čas na přípravu na utkání. 

Příklad 4: Průběh utkání je jiný, než hráč očekával. 

Optimalizace úrovně aktivačně - motivačně - emoční vzhledem k časovým charakteristikám sportovního výkonu je podstatnou složkou psychologické přípravy hráče. Dynamika i oscilace jednotlivých komponent psychických stavů je nutnou podmínkou trvalejšího udržení sportovní výkonnosti. Tyto komponenty se vzájemně ovlivňují, jsou subsystémově i systémově provázané a jsou funkční jako celek. Jejich příliš nízká či příliš vysoká úroveň negativně ovlivňuje kvalitu výkonu. K regulaci aktuálních psychických stavů se používá různých biologických, fyziologických, psychologických a pedagogických prostředků.


e) Intelektová příprava 

Příklad 1: Technická a kondiční příprava hráče jsou vynikající, ale evidentně mu chybí taktické využití jeho dispozic. 

Příklad 2: Hráč postrádá základní poznatky týkající se rozdílů taktiky hry ve dvouhře, čtyřhře a smíšené čtyřhře. 

Příklad 3: Hráčovi nebyla v průběhu dlouhodobého tréninkového procesu dána možnost praktického vyzkoušení různých vlastních řešení herních situací. 

Příklad 4: Hráč hraje pouze dvouhry. 

Intelektová příprava znamená rozvoj poznávacích procesů systematickým a specificky zaměřeným učením. Pomáhá rozvíjet vysoké poznávací funkce a zapojovat je do hry. Technicko - taktickými a psychologickými variantami řešení herních situací se utváří a rozvíjí tzv. hráčská inteligence i řada důležitých poznatků, vztahujících se k tréninkovému procesu, soutěžení i celému životnímu stylu.


f) Výcvik sociálních dovedností

Příklad 1: V týmových soutěžích hráč podává velmi nevyrovnané výkony.

Příklad 2: V týmu, ve kterém má hráč kladné vztahy se svými spoluhráči, podává diametrálně lepší výkony než v turnajích, kterých se zúčastňuje sám.

Příklad 3: Týmové soutěže hráč nehraje, protože nedokáže podpořit ostatní spoluhráče.

Výkon tenisty je ovlivňován i charakterem sociálních vazeb v družstvu i v oddíle. Chápání konkurence a kooperace je pro tenistu důležité. V utkání hraje sám za sebe a často i proti hráčům, se kterými má navázány přátelské vztahy. Rozlišení a oddělení těchto vztahů v utkání a po utkání je podstatnou podmínkou zachování hráčovy vysoké výkonnosti. Přátelské či neutrální vztahy mimo utkání hráče uklidňují, zatímco vztahy nepříjemné či nepřátelské mohou hráče zatěžovat.


g) Mentální trénink 

Příklad 1: Hráč v utkání výrazně vedl a potom dostal strach z vítězství a utkání prohrál. 

Příklad 2: V tréninku hráč podává vynikající výkon, v utkání výrazně horší. 

Příklad 3: Školní prospěch hráče se výrazně zhoršil a zhoršila se i jeho výkonnost v tenise. 

Příklad 4: Některý úder se hráč nemůže dlouhodobě naučit. 

Mentální trénink zahrnuje trénink kognitivní, psychomotorický, motivační i psychoregulační atd. Týká se všech aktivit hráče souvisejících s tenisem i se způsobem jeho života. Hráč by se měl postupně učit chápat mentální trénink, společně s ostatními složkami tréninku, jako jeho běžnou součást.


Chcete se dozvědět více o konkrétních metodách? Přečtěte si další články:

  • Mentální příprava tenisty: Regulace motivačních trsů
  • Mentální příprava tenisty: Nácvik standardních situací
  • Mentální příprava tenisty: Stupňování a obměňování zátěží
  • Mentální příprava tenisty: Regulace aktuálních psychických stavů
  • Mentální příprava tenisty: Intelektová příprava tenisty
  • Mentální příprava tenisty: Nácvik sociálních dovedností
  • Mentální příprava tenisty: Mentální trénink
  • DISKUZE K ČLÁNKU

    VLOŽIT PŘÍSPĚVEK

    Pro účast v diskusi je nutná registrace.

    VSTOUPIT DO DISKUSE

    Všechna práva vyhrazna, 2018
    info@psycho4sport.com, +420 608 028 339, Praha