Když nevíme co, proč trénujeme? Cíl nesmí chybět! Bez Break2win ani „ránu“!

Z trenérského pohledu zápasy rozebíráme pro různé potřeby:

1. k okamžitému koučinku v rámci zápasu

2. k přípravě na konkrétní zápas

3. pro trénink na několik tréninkových jednotek

4. k vyladění formy v horizontu pár měsíců  

5. pro dlouhodobou přípravu hráče

Proč je důležité rozebírat zápasy?

Protože to je jediná situace PRAVDY, kdy se ukážou veškeré předpoklady tenisty.

Co vlastně rozebíráme? 

Zjišťujeme SILNÉ/SLABÉ stránky hráčů.

Kdy a kde se prezentují? 

Objevují se v zátěžových situacích zápasu.

Které jsou zátěžové situace zápasu? 

Jsou jen tři: čas, skóre a herní zóny.

ČAS? 

Toho je vždycky málo, proto je třeba s ním správně hospodařit.

Jak se projevuje zátěž v čase? 

Před samotným začátkem zápasu, na jeho začátku, uprostřed a koncem setů. Ale HLAVNĚ o přestávkách mezi body a také v čase bodů.

Jak v zápase čas zjišťujeme? 

Evidencí času bodů a času přestávek mezi body. Navíc je možné i sledovat pauzu mezi 1. a 2. podáním.

Co tím zjistíme a jak se s tím dá pracovat? 

Zjistíme tím, jak se hráč chová po přestávce mezi body a jak následně hraje další bod.

K čemu to potřebujeme? 

Každý hráč se narodil s jiným přirozeným životním rytmem, kdy standardně zahajuje činnosti a kdy potřebuje odpočívat. Během sportovních či jiných činností si i něco specifického osvojil, a je v tom jedinečný. Časové posuny přestávek mezi body se obvykle týkají jen několika vteřin a neodporují pravidlům hry. Potřebujeme hráče naučit, aby sami sebe uměli monitorovat a vyhodnocovat svoji připravenost, kdy se cítí psychofyzicky IN a kdy jsou OUT. Podle toho si dirigují čas přestávek, aby získávali pro sebe psychologickou výhodu. Čas bodů je důležitý i pro taktiku hry. Když vím, že jsem lepší než soupeř při hraní do třech úderů, pak se přirozeně snažím být dominantní právě v prvních několika úderech bodu. Když ale cítím opak, snažím se začátek bodu „přežít“, abych soupeře přirozeně psychicky vyčerpával.

Mají tento problém i vrcholoví tenisté? 

Mají jej jak rekreanti, tak i světoví šampióni. Jen o tom obvykle neví a diví se, proč prohrávají. Vysvětlení je jednoduché: NEUMÍ PRACOVAT S ČASEM PŘESTÁVEK TAK, ABY SBÍRALI SÍLY, ALE SPÍŠE SAMI SEBE VYČERPÁVAJÍ. Proto následně neumí správně nastavit sami sebe na „neznámý čas bodů“. Kdyby přestávky pro sebe správně využívali, optimalizovali by ve svůj prospěch i taktiku jednotlivých bodů. Vznikali by tak série bodů v jejich prospěch. Kdo umí opakovaně vyhrávat mikrosérie (získává body v řadě za sebou) vyhrává nejen zápasy, ale celkově se stále posouvá výkonnostně vzhůru (Murray vs Federer na obrázku č.1 – podívejte se na četnosti podle času přestávek a času bodů; rozdíly jsou viditelné).

Skóre??? 

Stále se točí, ať děláme chyby či vítězné body, pořád se mění. Přestane se točit, až zápas skončí, dříve ne. Hráče skóre tak buď obtěžuje, nebo mu dává nové síly, nebo také vůbec nic. Co je správně? Můžeme si ho nevšímat? Jak to tak vypadá, nejlepší hráči světa si ho nevšímají či ho využívají proti soupeřům či ve svůj prospěch. Jak to dělají? Monitorují soupeře o přestávce, rozebírají jeho aktuální sílu a podle toho se buď jdou na bod připravit, nebo naopak si se začátkem hraní bodu počkají. Kombinace času přestávek a vnímání důležitosti/nedůležitosti skóre nejen u hráče, ale i u jeho soupeře, rozděluje šampióny a ty ostatní.

Kolik vlastně máme různých skóre? 

Osmnáct v gamu!!! A kolik v setu? Dvacet jedna. A v TIE-BREAKU jen do 7 bodů? Dvacet. Jsou všechny body a gamy a sety stejně důležité? Nejsou. Stačí uhrát ten poslední bod v zápase a vyhráli jsme. Jenže předtím musím mít na svém kontě obvykle většinu bodů. Richard Schönborn popisuje, proč hráč vyhrává zápas. Protože téměř vždy vyhraje větší součet prostých bodů než jeho soupeř. Proto se má cenu „rvát“ o každý bod nezávisle na skóre, kdo jich totiž více nastřádá, ten vysoce pravděpodobně zápas vyhraje. Výjimka z toho pravidla je asi 3%, kdy zápas vyhraje ten, kdo měl menší součet prostých bodů.

Vliv různého skóre na psychiku má významný vliv na herní výkon, a proto je třeba se s ním naučit pracovat. Program Break2win to umí zaznamenat a vyhodnotit, takže pak víte, jak jste na tom. Psycholog vám pak doporučí, kdy a jak se mentálně na různá skóre v gamech, setech a zápasech připravovat (na obrázku č.2 je ukázka, jak Murray a Federer jsou připraveni řešit časově různé body v gamech, kdy jsou aktuální psychický stav a psychická odolnost dominantní).

Z tohoto místa na dvorci to hraje výborně a odtamtud úder vůbec neumí? O čem je řeč? O umění hrát úder odněkud někam a ještě těžší je pak odněkud někam se přemístit. Proč je s tím problém? Protože obvykle hráč neví, a tím se i toho bojí, co bude potom, až úder odehraje. Hráč proto obvykle úder „nedohraje“, nebo si běží pro míč do některé zóny příliš brzo, nebo zůstává v zóně po úderu rozpačitě stát a pozoruje, co bude, a tím přestane být aktivním účastníkem hry. Výsledek je pak předem jasný. Jenže hráč si prakticky uměle vyrábí problém sám sobě. Mentálně ho to nerozvíjí, spíše zhoršuje jeho sebedůvěru, a tím klesá i jeho sebevědomí. Umět přečíst záměr soupeře je předpokladem zdravého sebevědomí hráče. Je to základ jeho dobrého pocitu v zóně, ve které hraje.

Vědět, kde má soupeř slabiny a kde silné stránky hry, vědět, čím ho prostorově či časově zatlačit, hráče uklidňuje a dává mu možnost situaci takticky v klidu vyřešit. Technika úderů je druhotná, prvotní je sebedůvěra vyplývající ze znalostí hry a psychiky soupeře. Na to navazuje taktika. Hráč se tak učí hrát „druhou stranu dvorce“, která je základem dominance = vedení zápasu.

Program Break2win umí posoudit i toto (obrázek č.3). Program Break2win má jedinečnou možnost odhalit pravá selhávání či pravá vítězství hráče. Tři objektivní osy zápasu umožňují další analýzy. Technika, taktika, psychika a kondice jsou sledovatelné jak zvlášť, tak i společně nebo v různých vzájemných kombinacích. Protože je tento program unikátní v možnostech vyhodnocování a tím i interpretací, dává tak možnost zkvalitňovat tréninkový proces a přirozenou cestou výkonnostně posouvat sportovce. A i vy máte možnost se zapojit a vytvořit si svoji databanku zápasů. Sledujete tak současně i svěřence, i práci trenéra.